Anorakův týden 03/2026

Minulý týden jsem zmínil rozšíření pro Train Valley, které jsem následně dohrál. Přidává šest misí v nové kapitole zaměřené na německou železnici. Rozhodně nejde jen o pár nových map, naopak se autoři snažili hru obohatit. Dočkáme se tak specifických úkolů a poklidnou stavbu naruší válečné bombardování nebo nezastavitelný supervlak. 

Unity of Command II

Tím mám obsah prvního Train Valley zkompletován. Hra je to povedená, ale na další díl spěchat nebudu, chce to zase správnou náladu. Komentář k Train Valley: Germeny je zde. Dokončil jsem také Halo 2, ale dojmy se od posledně nijak nezměnily. Stále je to fajn střílečka, pěkný svět, ale nic víc. Příběh končí dost otevřeně, takže bych se ke třetímu dílu rád dostal brzo. Každopádně je druhý díl zase o něco povedenější. Komentář zde.

Pokračoval jsem hodně v hraní titulů od Scriptweldera do Indie klubu. Druhý a třetí díl Don't Ecsape jsou mnohem propracovanější než jednička. Výrazně více lokací, více důvodů pro opakované hraní. Stále jde o kratší tituly, ale už ne pět obrazovek na deset minut. Vystupují zde další postavy, jejichž osudy lze ovlivňovat, ve třetím díle je více příběhu. Děj je pokaždé zasazen jinam, dvojka do zombie apokalypsy, trojka na vesmírnou loď. Celá trilogie určitě stojí za vyzkoušení. Zde komentář k druhému dílu, k trojce ještě není napsaný.

Excavate!

Excavate! je výuková hra, dokonce vytvořená ve spolupráci s Gdaňskou univerzitou. Vaším úkolem je s týmem čtyř archeologů prozkoumat ruiny u městečka Nowe Monasterzysko. Na splnění úkolu je pouhých čtrnáct dní a na objevení čekají čtyři objekty. Hra je tahová, takže na plánování strategie optimálního postupu je dostatek času. Každý den lze ovšem stihnou omezený počet aktivit na základě akčních bodů vašeho týmu. Ten si lze na začátku zvolit, každý má jiné statistiky a tím se hodí pro jinou práci - kopání, průzkum nebo třeba identifikace nalezených artefaktů. Čím jste úspěšnější, tím více peněz a tím rychleji si lze pořídit pomůcky urychlující práci. Od té vás navíc zdržují různé exkurze, rozhovory pro média nebo vandalové. Zpočátku jsem byl překvapen množstvím prvků hry, ale jde se rychle zorientovat. Brzy přejde práce do krve, naučíte se plně využít každý akční bod, ale také počítat s rezervou pro případ nečekané návštěvy na poslední chvíli. Kolem desátého dne jsem měl pocit, že nemám šanci vše dokončit. Dokonce ještě chybělo nalézt několik lokací pro výkopy. Ale díky vyšším zisků jsem si pořídil tréninkový kurz, který dost pomohl efektivitě pracovníků. Poslední den jsem tak už nevěděl co se zbývajícími body. Povedená záležitost.

Unity of Command II - konference

Nejvíce času jsem ale rozhodně strávil se hrou Unity of Command II. Dvojka výrazně propracovává první díl, který jsem dohrál už v roce 2018. Východní frontu vystřídala západní, začínáte v Africe a postupujete přes Normandii až do Německa. Hra je asi nejpodobnější Panzer (respektive Allied) Generalovi, ale má i dost svých prvků. Jednička kladla velký důraz na zásobovací trasy, což je i zde. Navíc je možnost vylepšování velitelství jednotlivých armád, což zlepšuje nejen zásobování, ale i opravy mostů nebo doplňování stavu jednotek. Za vše se platí prestiží, získávané plněním povinných i nepovinných cílů. Každý cíl má klasicky počet tahů na splnění, ale dohrání scénáře lze, opět za prestiž, prodloužit. Po dané sadě scénářů následuje konference, kde probíhá vylepšování a případná volba alternativní trasy. U Středomoří už jsem trochu odbočil, ale ve Francii se držím klasické linie. Unity of Command II je lepší než předchůdce a po dohrání kampaně budu pečlivě sledovat ceny rozšíření, kterých je už k dispozici rovných deset. To je pro dnešek vše, příště si dáme zase nějaké čtení.