Je mi stále větší záhadnou, proč vůbec něco plánuji. Stejně je nakonec vše jinak a platí to i tento týden. Jediné stabilní zůstalo hraní Red Alertu 3, kde jsem již u třetí kampaně - za císařství. Jde asi o nejobtížnější stranu, ale zároveň s nejzajímavější technologií. Hratelnost je tak odlišná nejen od dvou dalších stran, ale i od předchozích dílů C&C. Hra je povedená, ale přece jen ne tak návyková jako druhý díl.
Dal jsem ještě šanci Discworldu, ale ačkoliv se mi celkem dařilo postupovat, tak zábava nedorazila. Tímto tedy hru definitivně ukládám k ledu. Neočekávaně jsem dostal opět chuť na Quaka, ale mám ho již kompletně dohraného. Trochu mě mrzí, že autoři zatím nedodali žádný další add-on - položka v menu obsahující pouze Quake 64 vypadá vyloženě smutně. Na druhou stranu nemám hotové achievementy na dohrání obtížnosti Nightmare, takže jsme se do nich pomalu pustil. Začal jsem nejkratší epizodou Dimension of the Past a pokračuji prvním datadiskem. Z hlediska obtížnosti to sice moc smysl nedává, ale zase to celkem odsýpá. Každopádně to úplně neplánuji dohrávat komplet, jen dokud na to bude chuť.
Po loňském maratonu Final Fantasy VII her jsem dostal chuť na další a tentokrát padla volba na Fabula Nova Crystallis sérii. Začal jsem nepříliš populární, ale mou oblíbenou, Final Fantasy XIII a časem se snad propracuji i ostatními, které jsem dosud vůbec nehrál. Tato série končí zatím nejnovějším dílem XV, což byl další důvod této volby. Zatím jsem sotva začal, ale příběh mě hned vtáhnul a i grafika je nějaká hezčí než pamatuji. Možná je to PC verzí.
Poslední o čem se chci zmínit je tentokrát kniha. Nejde o nic nového, ale nedávné hraní Warhammeru 40k mě přivedlo k rozečtení série Horovo kacířství. V době českého vydání, což bylo 2011, jsem četl první dvě knihy a od té doby se série hezky rozrostla. Vzhledem k tomu, že jde o velmi zajímavé období jsem opravdu zvědav jak bude tento vesmír pokračovat ke své bezútěšné budoucnosti.
