Anorakův týden 29/2020

Týden s menším množstvím času, ale přesto celkem výživný. Poměrně rychle jsem dohrál Gabriel Knight: Sins of the Fathers 20th Anniversary Edition. Pokud si člověk pamatuje originál, není problém hru projít velice rychle, ale dost času mi zabralo čtení bonusových materiálů. Především poznámky autorů a rozhovory krásně ozvláštnily druhé hraní téměř stejné hry. Rozdílů v hratelnosti je jen pár. Remake mohu klidně doporučit, kdybych nikdy nehrál ani jednu verzi, asi bych měl problémy zvolit nejvhodnější. Podrobněji v komentáři. Při této příležitosti bych rád upozornil na český překlad krátké povídky od autorky Gabriela Jane Jensen. Je k přečtení na stránkách Kultura Kriplů.

Jane Jensen  zdroj:goodreads.com

Dohraný mám také Doom 64. Jde o skvělou hru, která i přes výrazně odlišnou stylizaci zachovává to podstatné z originálu. Nové vydání obsahuje novou kampaň, která rozhodně stojí za zahrání. Atmosféra Dooma 64 mě natolik zaujala, že mám v plánu modifikaci Doom 64: Retribution, respektive její nové úrovně. Komentář. 

Pokročili jsme také s hraním Warhammer: Chaosbane. Máme dokončené čtyři kapitoly základní hry a pokračujeme pátou z DLC. Šestá kapitola je dostupná zdarma. Stromy dovedností jsou na tento žánr překvapivě komplexní. Celkem nás zklamala velice nízká obtížnost i na Very Hard, ale po ukončení základního příběhu bylo možné přepnout na Chaos, který má několik stupňů. Vše je tedy již v pořádku.

Shlédl jsem krátké filmy Fintal Fantasy VII: Last Order a On the Way to a Smile - Episode Denzel. Oba hezky rozšiřují Advent Children, ale jeho kvalit nedosahují. Přesto jde o příjemnou součást světa FF7 a jsem rád, že si celý příběh hezky kompletuji. Pro fanoušky adventur mám po nějaké době opět zajímavou novinku. Nová hra od španělského Postmodern Adventures jménem Billy Masters Was Right je autory přirovnávána ke klasice Maniac Mansion. Hra je ke stažení na itch.io a vypadá docela dobře. Pokusím se hru co nejdříve vyzkoušet a nejlépe dohrát. Pro fandy Dino Crisis, Jurského Parku nebo dinosaurů obecně, mám tip na nově oznámenou hru Deathground. Hra vypadá celkem zaměřená na multiplayer, ale snad se autorům povede i sólo část.

Největší událost jsem si nechal nakonec. V úterý vyšel Death Stranding a já hned večer začal hrát. Těšil jsem se především na příběh, atmosféru krajiny a perfektní soundtrack. To vše splnilo očekávání. Trochu jsem se ale obával o hratelnost, ale jsem velmi mile překvapen. Doručování nákladu, jeho správa a mechanika pohybu po světě mě, alespoň zatím, dost baví. Naopak akčnější části zatím spíše překážejí. Každopádně cesta podmanivou krajinou za doprovodu skvělé hudby je okouzlující. Doufám, že mě hra udrží po celou herní dobu.