Druhou část remasterované kolekce mám za sebou a je tak na řadě její zhodnocení. Technické a grafické zpracování je naprosto shodné a není třeba něco dodávat. Obsahem je hlavní hra i oba datadisky. U těch je ale nejvýraznější změna. Nevychází totiž z původní PC verze, ale z konzolové. Tam byly oba uvedeny dohromady pod názvem Retaliation. Obsahují stejné mise i jednotky, ale jsou více příběhově propojené a mají nové příběhové filmečky. Díky tomu je mnohem zábavnější je hrát, existuje tak lepší motivace a důvod postupovat ve správném pořadí. Přístup k libovolné misi od začátku byl ale zachován, možná zbytečně.
První spuštění je také provázeno unikátním videem, ale zdá se mi trochu slabší. Po dohrání všech kampaní jsem strávil nějaký čas multiplayerem a uživatelskými misemi. Multiplayer zaslouží také pochválit. Hra je stabilní, vyhledání protivníka rychlé a spojení s přáteli pohodlné. Ve vlastní hře jsou i slušné možnosti konfigurace. Náhodní hráči bohužel často spoléhají na bleskový útok velkým množstvím obyčejných vojáků, což je strategie která mě moc nebaví. Raději nejdříve pečlivě buduji základnu a pak se pustím do boje. Zatím mám statistiky výher a proher tak půl na půl. Potěšila i již přidaná podpora hraní po LANce.
Uživatelského obsahu je každý den více a více. Hlavní část tvoří mapy pro multiplayer nebo skirmish, ale najde se dost obsahu i pro jednoho hráče. Ten se ovšem z nějakého důvodu více soustředí na minule popsaný Tiberian Dawn. Nyní jako minule uvedu obecné komentáře k jednotlivým částem kolekce:
Red Alert
První díl Red Alerta to má u mě celkem těžké. Na jednu stranu je vlastně ve všem lepší než Tiberian Dawn, který je mi ale sympatičtější. Základní hratelnost se vůbec nezměnila, což platí pro většinu série, a to je vlastně dobře. Stále je nutné ve většině misí vybudovat základnu a splnit úkol. Tím je stále nejčastěji zničení nepřítele, ale vyskytují se i náročnější úkoly. Od obsazení konkrétní budovy po záchranu osob, vše probíhá jako v originálu. Jak moc nemusím většinu misí s omezeným počtem jednotek, tak nové mise uvnitř budov jsou skvělý nápad. Zvlášť pokud to navazuje na předchozí dobývání a obsazení budovy, jde o velmi atmosférický prvek. Povedené jsou opět filmečky a jednotky. Tentokrát mají lepší výbavu záporáci, protože mamutí tanky a Teslovy věže jsou ultimátní kombinace. Red Alert klade větší důraz na boje ve vzduchu a na vodě. Tam má každá strana svoje a oblíbil jsem si obzvláště křižníky a ponorky. U spojenců hodně potěší výzvědný satelit, který odkryje celou mapu. Řada jednotek nemá předobraz v minulém dílu a některé jsou vážně skvělé. Mezi nejzajímavější patří špion, zloděj nebo pes. Gap Generator zakrývající část mapy temnotou našel uplatnění především ve hře více hráčů, stejně jako maskovaná kulometná hnízda. Těží se tentokrát ruda, případně výnosnější krystaly. Ani jedno ale nepoškozuje pěchotu a jde tak pouze o surovinu, jeden strategický prvek je tak pryč. Obsazování nepřátelských budov inženýry je nyní obtížnější. Jde obsadit jen velmi poškozenou budovu, což výrazně měnilo mou strategii. Přesto jsem se často pokoušel získat alespoň spojeneckou technickou laboratoř nebo sovětskou továrnu.
Příběh je méně vážný než u C&C, ale ještě to není tak komediální jako následující díly. Obtížnost se mi zdá nižší, ale to může být vina Cover Operations. Red Alert také přišel s vylepšenou SVGA grafikou. Ta je k dispozici u verze pro Windows, na DOSu je shodná s C&C. Rozdíl je opravdu velký a za pouhý rok jde o slušný posun. Kampaň Red Alerta jsem hrál do teď vlastně jen jednou, což je značný kontrast proti originálu. Na vině je novinka jménem skirmish. Hraní na velkém množství multiplayerových map proti počítačem řízeným protihráčů, to vše dle vlastního nastavení počtu, počátečních financí, superzbraní... Zde přišli ke slovu CD s uživatelským mapami, kterých jsem odehrál rozhodně vyšší desítky. Z dnešního pohledu je to podivné, ale musím prostě poděkovat autorům kompilací jako Code Red Attack nebo More Red Missions. Samotný multiplayer je také super a mám na něj dobré vzpomínky. Tradičně skvělá je i hudba Franka Klepackiho.
Potěší propojení obou C&C sérií v sovětské kampani, kterou obecně považuji za lepší a to navzdory několikadennímu záseku ve třinácté misi. Díky tomu jsem vlastně dokončil spojeneckou kampaň dříve. Vytknout musím opět pathfinding a obecně umělou inteligenci jednotek, vše je lepší obstarávat a hlídat ručně. I dnes jsem se u prvního Red Alertu bavil velice dobře. Zábavné mise, fajn filmečky a skvělá skladba jednotek dělají z hraní příjemný zážitek a projití obou kampaní za to opravdu stojí i dnes. Velkým kladem hry je, že osloví jak fanoušky předchozího Command & Conquer, tak i nové hráče.
 |
Nová grafika
|
Counterstrike
Toto rozšíření, stejně jako všechny datadisky pro první generaci strategií od Westwoodu, jsem měl zafixované jako pouhou sbírku misí. Žádný z nich jsem nehrál více než jednou a tak mě nová rozehrávka velice příjemně překvapila. Stejně jako u Covert Operations jsou mise skvěle nadesignované, vlastně možná ještě lépe. Herní náplň je originální, opět přítomné mise uvnitř budov jsou také super. Mise jsou od začátku přístupné všechny, přesto mají příběhové pozadí a zapadají do takových minikampaní. Ve verzi pro PlayStation nebo nově na PC díky Remastered Collection jsou dokonce alespoň hlavní bloky uvozeny a ukončeny originálním videem. Ty představují nové postavy a bohužel nejsou tak povedené jako v originální hře. Nové jednotky jsou příjemným zpestřením, bohužel nejsou moc často využity. Přesto především Testa Tank je skvělá jednotka, rychlá a smrtící, bohužel s menší výdrží. Také Volkov umí udělat pěknou paseku. Je škoda, že je v některých klasičtějších misích zbytečně nízká technologická úroveň a není tak možné využít lepší jednotky.
Obtížnost je vyšší než v Red Alertu, ale proti Covert Operations nejde o nic hrozného. Datadisk také odemyká skrytou minikampaň proti přerostlým mravencům, navazující na vítězství spojenců. Její čtyři mise jsou příjemným zpestřením a opět jsou dobře navržené. Obsahují vlastní příběh o úniku z tajné sovětské laboratoře uvedený opět videem. V době kdy jsem Counterstrike poprvé instaloval na Windows 95 mě potěšila přítomnost Widnows Theme s třemi různými motivy. Úpravy barev nebo kurzoru myši jsem neměl rád, ale pozadí na plochu s logem Westwood bylo super. Dnes jde o zajímavý dobový relikt. Sečteno a podtrženo, skvělé mise, nové jednotky, příběhová návaznost a stará dobrá hratelnost. V remasterované podobě obohacené o videa není nad čím přemýšlet.
 |
Původní grafika
|
Aftermath
Red Alert je jediná hra v sérii, které se dočkala dvou datadisků. I druhý - Aftermath - má podobu klasického datadisku Westwoodu té doby, ale přesto se od svého předchůdce v mnoha věcech liší. Přináší další nové jednotky a tentokrát jsou výrazně více využity. V řadě misí je lze konečně stavět. To platí i pro nové jednotky z Counterstriku. Oblíbil jsem si Chrono tank, který je silný, může každou chvíli skákat po celé mapě, ale bohužel je dost drahý. Akorát přemísťování většího počtu je otravné. Fajn je také mechanik opravující vozidla v poli nebo Shock Trooper, takový Tesla voják.
Nových misí je 18 a jsou opět volně přístupné. PlayStation verze a Remastered Collection znovu obsahují pár příběhových videí, které je propojují. Zdá se, že jde o drobnost, ale pocitu z hraní to dost pomáhá. Mise jsou opět kvalitní, bohužel převažují ty bez možnosti budování základny. Ač mi tento typ misí u Red Alerta přijde povedenější než u jiných RTS, tak tohle už je příliš. Tento druh hry prostě pouštím s jiným očekáváním. Na druhou stranu jsem měl při hraní za sebou 44 misí takže se alespoň nedostavoval stereotyp. Celkově je datadisk zvládnut dobře a jeho přínos pro multiplayer a skirmish je také fajn. Za zahrání určitě stojí.
Remastered
Ve výsledku platí co jsem napsal minule: Hra je stále zábavná, nepřišla o původní kouzlo a byly obroušeny původní ostré hrany. Red Alert je povedený spin-off a jeho remasterovaná podoba je skvělá. Takhle hned po dohrání Tiberian Dawn se mi zdá trochu nižší obtížnost. Remaster filmečků je trochu horší, asi byl problematičtější původní materiál.
I když mám všechny kampaně dohrané, budu se ke hře občas vracet, dodělávat vyšší obtížnost nebo hrát uživatelské mise. To je po více než 100 hodinách slušný úspěch a svědší to o kvalitách hry. Doufám, že se podobné péče dočkají i další díly (Red Alert 2 a Tiberian Sun) a třeba i Duna. Dune 2000 má shodný engine takže by to snad nebyl takový problém, nezbývá než doufat a mezitím hrát tuhle kolekci.
Žádné komentáře:
Okomentovat