Tento týden jsem se soustředil především na hru měsíce Soldier of Fortune. Dohrál jsem lehce nadprůměrný první díl, který se naštěstí každou další misí zlepšoval. Výsledný dojem tedy není nijak špatný. Komentář zde. S očekáváním jsem se pustil do druhého dílu. Úvodní pražská mise sice nepatří mezi nejpovedenější, ale stejně hra působila lépe než jednička. Dále opět docházelo ke zlepšování a některé mise mě opravdu nadchly. Například Kamčatka je rozsáhlá, prochází se z exteriérů do interiérů a postup je pěkně plynulý. Jedním z cílů je vyřazení generátoru a návrat zpět v temných chodbách je opravdu povedený. V této misi je již k dispozici prototyp moderní víceúčelové zbraně s nočním viděním a označováním cílů. Průchod temnými laboratořemi tak dostává zcela jiný rozměr.
 |
| Soldier of Fortune II easter egg |
Po dohrání kampaně jsem si několikrát vyzkoušel i generátor náhodných misí, ale vzhledem k jejich podobnosti nejde o moc trvanlivou zábavu. Vyzkoušel jsem také dvě fanouškovská rozšíření. Burger je vtipná a nepříliš zajímavá mapa, ale kowloon obsahující tři mise za zahrání rozhodně stojí. Několik dalších balíků map vypadá také slušně, ale zatím se neplánuji ke hře vracet. Komentář zde.
Už během zkoušení generátoru a hraní neoficiálních rozšíření jsem začal s posledním dílem série, Soldier of Fortune: Payback. Hra od slovenského studia Cauldron je bohužel stejně špatná jak si pamatuji. Grafika je asi jediným pozitivem hry, ale chování nepřátel a design misí nepůsobí dobře. Uvidíme až se dostanu dále.
Poslední hrou které jsem věnoval asi dvě hodinky je Ghostwire: Tokyo Prelude. Jde o vizuální novelu sloužící jako úvod do příběhu a světa připravovaného titulu. Hra je krátká, první dohrání zhruba 40 minut. Rozhodnutí ale částečně ovlivňují děj a pro více informací se vyplatí hru projít vícekrát. Tři průchody se mi zdáli akorát. Ghostwire: Tokyo mě předtím nijak zvlášť nezajímal, ale po dohrání této předehry hra putuje na wishlist, takže titul rozhodně splnil svůj účel.
Žádné komentáře:
Okomentovat