Anorakův týden 26/2022

Tentokrát bylo času opět trochu více. V první řadě jsem dohrál The Dig. Na poměry LucasArts neobvykle vážná adventura, ale rozhodně se nemá za co stydět. Zajímavý scénář, většina hádanek se také povedla a graficky je rozhodně na co koukat. Postavy působily nesympaticky až do konce, jejich vzájemná interakce se sice časem zlepšila, ale dojem z jejich osobnosti stále stojí za málo. Obtížnost je až na pár drobností tak akorát. Podrobněji v komentáři.

The Dig

Dohrál jsem také Frozen Wilds, jediné rozšíření pro Horizon Zero Dawn. Jako u základní hry, musím především chválit. Obsah je koncentrovanější do menší oblasti, ale je ho na rozšíření rozhodně dost. Všechny questy a aktivity zabraly asi 18 hodin. Hlavní příběhová linka vhodně doplňuje Zero Dawn a většina vedlejších úkolů je také dost zajímavá. Například úkol odehrávající se v přehradě, cíl vlastně nic extra, ale prostředí a veškeré přidružené informace prostě táhnou. Vedlejší aktivity jsou sice stejné, ale pokaždé s nějakou zajímavou obměnou. Zimní prostředí je po vyprahlé většině originálu také příjemnou změnou. Ačkoliv jsem hrál kompletní edici na počítači, tak minimálně na postavách je znát technický pokrok - působí tak nějak živěji. Hrál jsem sice až po závěrečné úkolu, ale doporučil bych Frozen Wilds spíše zakomponovat před finále, lépe doplní jeho vyznění. Celkově povedený a na dnešní dobu překvapivě plnohodnotný datadisk, rozhodně mohu doporučit. Komentář zde.

V práci jsem mimo Horiznu dostal také další původně PlayStation exkluzivitu - God of War. Nechtělo se mi ale začínat sérii čtvrtým dílem, takže jsem se pustil do prvního God of War z roku 2005. Dal jsem tedy přednost PlayStation 3 verzi z roku 2009, ale rozdíl je pouze mírně vylepšená grafika. Po necelých 5 hodinách jsem odhadem v polovině a je to překvapivě stále slušně hratelná záležitost. Souboje jsou akční, jednoduché, ale nabízejí dostatek možností. Zasazení do prostředí řeckých bohů je bezva, tak trochu to přivolává vzpomínky na Xenu a  Herkula. Naopak lezení, přecházení trámů a rychlé mačkání konkrétních tlačítek při některých úderech je vyloženě otravné. Pokud se ale udrží laťka zábavnosti a příjemného tempa, tak dám alespoň všechny tři číslované díly.