Command & Conquer: Tiberian Dawn Remastered

Protože mé hraní Red Alerta se ještě asi protáhne a obě hry jsou vlastně oddělené, rozhodl jsem se napsat článek o každé zvlášť. Takže jaká je první část kolekce? Ještě před pár dny by odpověď byla jiná, ale 23.6. vyšel první patch, který opravil nejenom pár chybek, ale přinesl i některé nové funkce. Budu se dnes věnovat i prvkům společným pro celou kolekci.

Nejdříve pár obecných informací. Po spuštění Remastered Collection se objeví launcher se třemi možnostmi. První si probereme dnes, Tiberian Dawn Remastered, druhá je Red Alert Remastered a třetí je editor map.

Osobně jsem se na tento remaster hodně těšil od prvního oznámení a víc a víc každou další novou informací. Jsem rád, že jsem se nezklamal a má oblíbená série se dočkala povedeného oživení. Kolekce je připravena s úctou k původní hře a v první řadě pro fanoušky. Nádherně překreslená a původní detaily ctící grafika, znovu nahraný soundtrack a zvuky. To vše za co největšího počtu původních tvůrců. Navíc je možnost si grafiku, zvuky, hlasy i hudbu přepnout na původní a to dokonce takhle samostatně. Tomu říkám služba. Už od prvních minut jsem byl nadšen. Úvodní filmeček mi okamžitě vykouzlil úsměv na tváři, následovalo spuštění první mise. Nejdříve naskočila stará grafika, pak hláška stiskněte mezerník. Po stisku okamžitě následuje instantní přepnutí do moderní krásné grafiky. To lze udělat kdykoli během hry.  Autoři pro doplnění detailů budov a jednotek využili nejen původní hru, ale i filmečky nebo FPS Renegade, takže nejde o žádnou jejich fantazii, ale skutečně o věrné vylepšění originálu.

Součástí kolekce je původní C&C, první Red Alert a pochopitelně i všechny oficiální datadisky - Covert Operations, Counterstrike a Aftermath. Osobně jsem byl nejvíce potěšen přítomností exkluzivních misí z konzolových vydání Command & Conqueru. Jde o mise z Nintenda 64 a PlayStation. Jejich kvalita je spíše průměrná, ale taková pečlivost prostě potěší. Oceňuji i přítomnost obou tajných kampaní. Do původní hry byl také přidám skirmish, díky kterému je možné si více užít nové jednotky z datadisku. Super je možnost projít si zpětně vynechané alternativní mise v kampaních. Rozhraní pro výběr misí se obecně povedlo. Třešničkou na dortu už je přítomnost editoru misí, bonusové materiály a jednoduché stahování uživatelských map. Vylepšení ovládání, především stavba jednotek do fronty, je super i když mírně snižuje obtížnost. Při označení skupiny jednotek se vynechá harvester, takže nehrozí jeho poslání na frontu v zápalu boje.

Bohužel mám i pár výtek. Konzolové mise jsou označeny jen rokem a ne původní platformou což je škoda. Bohužel chybí možnost určit shromaždiště jednotek po jejich vyrobení. Škoda, že se dokončené uživatelské mise v menu neoznačují, stejně jako ty oficiální. V této části byla původně dlouhá kritika systému ukládání (například nemožnost ukládat v uživatelských misích), ale právě to vyřešil patch.

Teď je na řadě mé hodnocení Tiberian Dawn a jejího datadisku, které patří k neremasterovaným verzím, ale většina věcí je samozřejmě shodná:

Command & Conquer

Mezi real-time strategiemi jsem vždy inklinoval ke stylu Westwoodu více než ke konkurenci. Už Duna II je má oblíbená, ale teprve první díl série Command & Conquer znamenal posun na čelní příčky. Na hře se povedlo mnoho věcí, ovšem ve své době jsem nejvíce oceňoval ovládání. Především možnost využívání skupin jednotek znamenala proti Duně velký posun. Z dnešního pohledu má ovládání řadu dalších nedostatků, ale přesto je hra mnohem přístupnější než její předchůdce nebo třeba česká Paranoia. Grafika je také výrazně lepší a obzvláště Gold verze vypadá koukatelně i dnes. Hrané filmečky byly tenkrát super a i dnes mají některé skvělou atmosféru. Především si užívám záběry na jednotky a budovy. 

Nová grafika

Příběh není kdoví jak propracovaný, ale svět má slušné pozadí, které navíc další díly dobře rozvijí. Velice povedené a originální je dodneška Tiberium, které slouží nejen jako surovina, ale je smrtící pro pěšáky. Příjemně tak ovlivňuje hratelnost více způsoby. A právě hratelnost je to, co na mě funguje i v dnešní době. Konstrukce základny, jednoduché závislosti pro stavbu lepších a lepších jednotek a jednotky jako takové, to vše mi perfektně sedne. Ta radost, když za GDI konečně mohu vyrábět ultimátní mamutí tanky nebo za NOD obelisky. Mé zhodnocení hry samozřejmě hodně ovlivňuje nostalgie, ale obě kampaně jsem si velice užil i dnes. Obtížnost je zpočátku spíše nižší a to i na hard, ale zhruba v polovině dost přituhne a některé mise tak zaberou celkem dlouhou dobu. Pokud jsem neudělal opravdu velkou chybu, tak jsem opakoval pouze mise bez možnosti stavět základnu. Ty nepatří mezi mé oblíbené a trestají každou ztracenou jednotku. 

Soupeřící strany GDI a NOD mají odlišný styl hry. GDI spoléhá na silné a drahé zbraně, kdežto NOD má levnější a rychlejší jednotky. Přepady neviditelných tanků NODu jsou fajn. Za obě strany je jednou z nejužitečnějších jednotek inženýr. Ten může jednoduše ,v tomto díle, obsadit nepřátelskou budovu. Postavit vedle ní připravenou věž a začít chrlit jednotky uprostřed nepřátelské základny je k nezaplacení. Pro sérii jsou typické i super-zbraně a obzvláště iontový kanón jsem si oblíbil. Chtě nechtě musím zmínit i negativa. Otravný je především pathfinding. Je nutné skupiny jednotek řídit podrobně a po malých úsecích, jinak hrozí katastrofa. Mapy nejsou nijak velké, takže to není tak problematické a jde spíše o zvyk na starší hry, které tím často trpí. Ve výsledku nemohu hodnotit jinak než kladně. Hru jsem komplet dohrál v různých edicích asi po čtvrté a to mluví samo za sebe. Pokud máte rádi RTS tak není nad čím přemýšlet.

Původní grafika

Cover Operations

Jediné oficiální rozšíření prvního Command & Conquer je pouhým souborem patnácti nových misí. Ty jsou všechny od počátku přístupné a nepojí je žádný příběh. Proč si tedy nesehnat na internetu hromadu jiných a hrát právě tenhle mission pack? Hlavní bylo, že tenkrát jsem internet neměl a byl jsem rád za každé prodloužení oblíbené hry. Dnes je již problém sehnat původní hru bez rozšíření a tak cena není důležitá. Tehdy to muselo být za plnou cenu spíše k vzteku. Ale v rámci nějakého balíčku stojí Covert Operations za zahrání. Mise jsou totiž dost povedené a převyšují kvalitou většinu původní hry. Nepříjemné je, že výrazně narostla obtížnost. Neplatí to o všech patnácti, ale některé jsou opravdu dost náročné. Pomalé budování jednoho mamuta za druhým trvající více než dvě hodiny, to nejsou příjemné vzpomínky. Při aktuálním hraní to šlo již lépe, asi pomohlo více zkušeností a věděl jsem do čeho jdu. Škoda je také směšně malého využití nových jednotek, přitom Chem trooper jsou fajn nápad. Naopak velkým plusem je nová a skvělá hudba. Díky skvělému základu se i datadisk hraje skvěle, ale s přihlédnutím k původní formě vydání hodnotím níže. Dnes v rámci First Decade nebo Remastered ovšem není důvod tyto mise neodehrát.

Remastered

A co na tom všem mění remaster? Mimo výše zmíněných vylepšení vlastně nic a to je dobře. Hra je stále zábavná, nepřišla o původní kouzlo a byly obroušeny původní ostré hrany. Tím myslím především ovládání, které odpovídá dnešním standardům. Hraní mě i v dnešní době krásně pohltilo a i když se nyní soustředím spíše na Red Alert, stále se vracím k uživatelským misím. Od vydání hry sice neuplynula moc dlouhá doba, ale Steam Workshop již obsahuje pěknou řádku map. Většina je sice pro multiplayer nebo skirmish, ale najdou se i zajímavé mise pro osamoceného hráče. Zatím mám rozehrané Commando Ops kampaň a HUGE Collection. Na propracovanější modifikace si asi budeme muset chvíli počkat. Za sebe jsem tedy velice spokojen a jako fanoušek série mohu hru rozhodně doporučit.