Tentokrát bylo opět více času na hraní a hezky se to projevilo i na dohraných titulech. Nejzajímavější je dokončení Fallout 1.5. Tento fanouškovský projekt mě nakonec dost potěšil. Na hraní jsem se těšil, ale některé reakce nebyly moc nadšené, takže jsem k tomu přistupoval opatrně. Chápu výhrady k nižší kvalitě textů a opakování podobné základní šablony ve většině lokací, ale pozitiva rozhodně převažují. Questy a celkový příběh stojí za zahrání a i v tak malém týmu hra nabízí mnoho možností řešení. Určitě stojí i za více zahrání nebo jako v mém případě, alespoň za vyzkoušení pár možností před návratek k hlavnímu postupu. Pro fanoušky prvních Falloutů jde o jednoznačnou volbu a povedené obohacení série. Komentář zde.
 |
| Fallout 1.5 |
Druhou dokončenou záležitostí je definitivní edice Age of Empires. U té je hodnocení složitější. Jde vlastně o stejně povedenou hru jako originál, který řadím mezi skvělé, ale ne nejlepší RTS. Vše pozitivní zůstalo zachováno. Navíc je bezproblémová funkčnost, instalace a vylepšená grafika. Ta je stylem trochu odlišná od originálu, ale osobně mi to nevadilo a líbila se mi. Pozitivní je také snadný přístup k řadě dalších uživatelských kampaní. Hra samozřejmě obsahuje všechny původní kampaně, i ty z datadisku Rise of Rome a navíc dvě upravené z demoverzí. Ve výsledku je volba verze hry málo podstatná. Roli mohou hrát výše popsané drobnosti, achievementy a pro mnoho lidí především funkční a dostupný multiplayer. Komentář zde. Určitě plánuji i definitivní edici druhého dílu, především kvůli novým rozšířením, ale určitě až za čas. Není to tak dlouho co jsem ji hrál v HD verzi. Nebo vynechám základní hru a pustím se jen do nových kampaní, uvidíme.
V tajemné hře na Atari 2600 jsem tentokrát nepokročil a ani nikdo nezkusil odpovědět. Zatím mám tedy ještě menší úspěch než samotné Atari. Ale třeba bylo málo nápověd, tak tady máte další. Důležitou součástí hry je komiks.
V rámci festivalu demoverzí jsem ještě krát vyzkoušel dvě. Za prvé Carrier Command 2 který vypadá divně a ani hratelnost zatím moc nenadchla. A budovatelskou strategii Immortal Mayor, která vypadá nadějně a budování japonského městečka by mohlo být fajn. Nějaký čas jsem věnoval i prototypu Paranoia! - MaxiDuna. Hratelnost je opravdu dřevní, ale hrát se to dá a obsahuje i krátkou kampaň. Po té se spustí ještě jedna, ale kvůli záseku jsem ji bohužel nedohrál. Zajímavý zážitek, za ty zhruba dvě hodinky stál. Na závěr ještě upozorním na koncert k třicátému výročí Sonica - Sonic 30th Anniversary Symphony kde hraje velkou část pražský symfonický orchestr.
 |
| MaxiDuna - nezničitelná zeď |
 | |||
| MaxiDuna - finále |
Žádné komentáře:
Okomentovat