Anorakův týden 36/2021

Tentokrát jsem nejvíce času strávil s adventurou Police Quest 2. Druhý díl navazuje na šťastný závěr jedničky a příběh se drží podtitulu Vengeance. Hlavní hrdina Sonny se tak musí vypořádat s pomstou svého největšího úspěchu. Grafika je oproti prvnímu dílu detailnější, ovládání se drží osvědčeného schématu numerická klávesnice pro pohyb a psané příkazy pro zbytek. Příkazová řádka už není vždy dole na obrazovce, ale vyskakuje až při začátku psaní. Tenhle systém mi asi sedí méně, ale jde o drobnost. Velkou úlevou je vyškrtnutí řízení. Po nástupu do auta už jen stačí zadat textově kam jet a následuje animace s případným textem, který vás může přesměrovat jinam. Jediná nepříjemná část, alespoň zatím, bylo potápění. Najít potřebné věci trvá, ale čas je samozřejmě omezený. Zabralo to tedy dost pokusů, pomalu zjistit co kde je a pak to udělat na jeden zátah. Prozatím je dvojka o něco lepší než její předchůdce, odhaduji že už jsem za polovinou.

Quake: Dissolution of Eternity

Dohrál jsem datadisk Dissolution of Eternity pro Quake. Jeho kvalita je zhruba srovnatelná s tím prvním. O něco lepší zbraně, více nových nepřátel, ale většina levelů je méně zajímavá a neobsahuje žádné tajné. Každopádně jde o slušné rozšíření a jeho hraní určitě doporučuji, obzvláště dnes když je součástí nového vydání Quake. Komentář zde. Tím mám také Quaka kompletně projetého, včetně zatím jediného oficiálně dostupného add-onu Quake 64. Uvidíme co a kdy autoři zpřístupní dále. 

U Ikarugy mám za sebou tři kapitoly a čtvrtou už zvládám až k bossovi, očekávám tedy její brzké pokoření. Pak už bude zbývat jen finále. Vzhledem k tomu, jak mi to nejde ani na Easy, tak další obtížnosti nebudu ani pokoušet. Zde je také k dispozici konečně napsaný komentář k Dark Forces.

Warhammer 40 000: Space Marine se 23. září dočkal vydání Anniversary Edition, což mě konečně přimělo se do této, také dlouho odkládané, hry pustit. Grafika, příběh i atmosféra hezky evokují atmosféru Warhammeru a hra mě zatím baví. Samotná akce je celkem přímočará a kombinace různých zbraní není nijak originální. Ale ten pocit, že hrajete za opravdu mocného Ultramariňáka přenáší dobře. Obyčejné orky porcujete bez potíží, ti pro vás přece nejsou hrozbou. Dojde ale i na náročnější souboje. Nová edice obsahuje všechny DLC, která se týkají pouze multiplayeru, takže nic pro mě. Další obsah je třeba soundtrack, artbook v PDF a podobné bonusy. Příjemné, ale nic zásadního. Každopádně jsem rád, že jsem se k hraní dostal. Docela dostávám chuť pokračovat nějakým dalším Warhammerem, uvidíme.