Původní Final Fantasy VII patří mezi mé nejoblíbenější hry a při čekání na PC verzi jsem ho nejen znovu dohrál, ale prošel i několik přidružených her - Crisis Core a Dirge of Cerberus - a shlédl filmy. Přesto jsem hru nepořídil hned v den vydání. Zaprvé jsem slyšel o nedoladěném technickém stavu a zadruhé mě odrazoval nákup na Epicu - digitální distribuce mi nevadí, ani z ní nejsem nadšen, ale když už tak chci funkce a bezproblémový provoz. Po měsíci mi to ale nedalo a pustil jsem se do hraní.
 |
| Final Fantasy VII Remake zdroj:mobygames.com |
Nejdříve tedy k tomu jednoduššímu - technické stránce. Po spuštění mě sice zklamalo velmi osekané nastavení, ale příjemně překvapila rychlost načítání hry. Za pár vteřin od kliknutí v Epic Launcheru už můžete v klidu hrát. I načítání uložené pozice nebo přechod do nové kapitoly jsou bleskové. Grafika je skvělá a je zážitek prohlédnou si známé lokace v moderním kabátku. Totéž platí pro hudební složku, která je stále perfektní. Samozřejmě i původní zpracování má něco do sebe, ale modernizace těchto raných 3D mi sedne lépe něž u pokusů o předělávky starších 2D her. Možná je to i díky známé podobě filmu Advent Childern. Namluvení je k dispozici jak anglické tak japonské, po vyzkoušení obou jsem zůstal u japonštiny.
A teď to nejdůležitější, jak se hra hraje. Zatím převládá opatrné nadšení. Příběh i lokace jsou zvětšené, aby úvod originálu vystačil na celou hru. Nenarazil jsem na nic co by mi vadilo, přidání příběhu vedlejších postav a prohloubení jejich účasti je provedeno s citem a nijak zásadně nenarušuje původní pocity ze hry. Akorát charakter Barreta je zatím takový protivnější. Co mě zatím spíše rozčiluje jsou přízraky zasahující do příběhu. Jejich přidání možná bude mít důvod, ale zatím na mě působí nepatřičně. Překvapivě se občas objevuje i Sephiroth, ale to nevadí, chápu potřebu představit ho dříve vzhledem k rozkouskovanému vydání. Navíc vydané DLC naznačuje snahu autorů představit i příběh z ostatních titulů kompilace. Z hratelnosti zůstal zachován skvělý systém materií a doplnila ho možnost vylepšování zbraní. Práce s postavami je propracovaná a jsem zvědav kam se posune v dalším díle/ch.
Výraznou změnou prošel soubojový systém. Ten je nyní akční s možností výrazného zpomalení času na vyvolání speciálních schopností. Jde o Final Fantasy VII klasiku jako limity, summony... Oproti původnímu tahovému systému je to obrovský rozdíl, ale nejde jen o bezhlavé mlácení do tlačítek. Systém má hloubku a především u bossů je potřeba využívat všechny možnosti.
Herní doba je také prodloužena vedlejšími úkoly. Zatím jsem jich moc nepotkal, ale jde o průměrné záležitosti s cílem něco vymlátit nebo donést. Oceňuji ale možnost více prozkoumat povedené prostředí a poznat i běžné obyvatele. Z miniher jsem zatím narazil pouze na šipky. Potěší, že má smysl snažit se vyhrát, ale doporučuji přejít na ovladač. Ovládání na klávesnici a myši je jinak naprosto bezproblémové a pohodlné, ale tato minihra je skoro nehratelná.
Co mi vadí je nutnost pro kompletaci projít hru znovu na hard, alespoň podle achievementů. Pokud by byl průchod alespoň trochu odlišný jako třeba u Nieru, tak budiž, ale moc tomu nevěřím. Takhle se mi do toho moc nechce, ale zase je to hra kterou bych měl rád zkompletovanou. Uvidíme po dohrání, cesta je ještě dlouhá. Pro představu o rozsahu hry, po deseti hodinách jsem se zrovna propadl do kostela. Tyhle ikonické scény umí vykouzlit úsměv a ani zde neztratily nic ze své působivosti..
Zatím tedy hru spíše chválím. Jsem rád, že autoři nešli cestou pouhého remasteru. Takhle máme v podstatě novou hru ze které mohu být nadšen. Originál je jen jeden a tohle rozhodně není jeho náhrada, ale spíše další krok v Compilation of Final Fantasy VII. Otázka nezní zda si zahrát originál nebo remake, prostě si zahrajte originál, pak další hry z kompilace a uzavřete to tímto remakem.
Žádné komentáře:
Okomentovat