Největší část uplynulých deseti dní jsem strávil hraním Witchaven. První díl až překvapil svou příjemnou hratelností. U této hry opravdu platí, že je nejtěžší začít. Nejen že se člověk rozkoukává a zvyká si na soubojový systém, ale zároveň má ještě nevycvičenou postavu. První úrovně naskáčou naštěstí celkem rychle a zhruba od třetího levelu jsou běžní nepřátelé již bez problémů likvidovatelní i ve větším množství. Dvacet pět levelů je tak akorát, jak co do rozsahu, tak herní doby. Enhanced verze opravuje většinu chyb a tak není problém si Witchaven užít v téměř původní podobě. Podrobnější komentář zde.
Po dohrání jedničky jsem se rovnou vrhl na pokračování. Witchaven II: Blood Vengeance přináší pouze málo novinek a jde spíše o propracovanější datadisk. To bylo v devadesátkách celkem běžné, například Doom II, Terminator: SkyNet nebo Descent 2 byly také spíše mírnou evolucí. Druhý díl obsahoval v době vydání mnoho chyb, což je hlavní důvod výrazně nížších hodnocení. Díky stejné Enhanced verzi jako u jedničky je většina z nich již opravena a kromě občasného pádu při přechodu do dalšího levelu (vyřeší save), rozbitého levelu 13 a občas hůře reagujícího menu jsem dohrál bez problémů. Obtížnost je vyšší a jde opět o problém spíše z počátku. Postava může tentokrát dosáhnou maximálně sedmé úrovně a rozestupy jsou tentokrát stejné. Což bohužel znamená pomalejší zlepšování na začátku. Omezení na sedm úrovní je podle mého důsledkem zkrácení hry a vysvětluje to i přeskočení dvou úrovní z Dungeons & Dragons, viz. zajímavosti níže. Levely jsou celkem slušné, až na dva, které se opravdu nepovedly. Hra je kratší, tentokrát pouze patnáct levelů. Za zahrání ale Witchaven II stojí, obzvláště pokud vás bavila jednička. Komentář zde.
Pro většinu FPS té doby vznikala fanouškovská rozšíření, ať už ve formě nových levelů nebo totálních konverzí. Řada z nich je populární do dneška a stále se jim dostává nového obsahu. I na tomto poli je Witchaven dost opomíjen a dohledal jsem jediné rozšíření. Jde o balíček Horror Back, který v aktuální verzi obsahuje deset nových levelů pro druhý díl. První verze jich obsahovala polovinu a dle informací z roku 2020 by měla vzniknout i finální podoba s 15 levely. Zatím mám za sebou první dva levely a od prvního okamžiku je znát jiný autor. Úrovně jsou prostornější, zatím jsem nenarazil na žádnou otravnou past, ale obtížnost je stejně nemilosrdná. Také je přítomno méně dekorací a detailů obecně. Uvidíme jak se bude autorův styl vyvíjet.
Ještě v krátkosti zmíním nové přírůstky do knihovničky. První je kniha Naučte se kreslit fantasy a RPG mapy, díky které snad někdy nakreslím mapu ze hry tak abych ji byl ochoten sdílet. Druhou je úžasně provedená a obsáhlá encyklopedie A Guide to Japanese Role-Playing Games. To je pro tentokrát vše, byl to dost monotématický týden. Na konec přidám ještě několik zajímavostí které jsem o sérii shromáždil.
Witchaven 1:
Jako jeden z autorů hry je v titulcích a manuálu uveden Mike Pitts, zodpovědný za příběh a originální mapy. Mike Pitts je spolu s Jonem Emmonsem autorem několika doplňků pro Dungeons & Dragons z nichž čtvrtý se jmenuje Witchaven. Byl vydán společností Wyrm Works v roce 1992 a jde o sadu 20 map. Několik levelů ve hře je silně inspirováno těmito mapami.
 |
| Porovnání mapy 4-4 a levelu 10 zdroj: https://ettingrinder.youfailit.net/wh-trivia.html |
Black metalová kapela Witchaven je pojmenovaná po hře, protože je jeden z členů fanouškem. První návrh na název "Witching Hour" byl již obsazen.
Witchaven 2:
Ve druhém díle je k dispozici sedm úrovní postavy, oproti devíti v prvním. Zde má ale každá úroveň své pojmenování - Veteran, Warrior, Swordsman, Hero, Champion, Superhero a Lord. Jména vycházejí ze hry Dungeons & Dragons, která je využívala od prvního vydání až po Advanced Dungeons & Dragons 1st Edition. V D&D jsou ještě navíc označení Swashbuckler a Myrmidon, která se nacházejí mezi Hero a Champion. Witchaven je nevyužívá, pravděpodobně z důvodu snížení maximální úrovně.
Osmý level se jmenuje Descent into Doom - obsahuje tak názvy hned dvou slavných her Doom a Descent.
V nastavení zvuku je možné si přehrát všechny skladby ze soundtracku. Pokud si pustíte skladbu číslo 3, tak vám čarodějnice Cirae-Argoth zatancuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat