Od posledního týdenního souhrnu sice neuplynulo dost času, ale stále se snažím vrátit k nějaké pravidelnosti. A něco se podařilo za těch pár dní odehrát, takže super krátké to nebude. Trochu jsem pokročil v Final Fantasy VII Remake. Hraji předposlední kapitolu, připomínám že druhý průchod na hard. Bohužel, podle statistik jsem pár věcí vynechal, budu se muset vrátit do kolosea (chybí jeden boj) a v kapitole 9 získat tři manuscripta. Tím by se měl otevřít poslední boj v Shinra Combat Simulatoru, což bude zřejmě konec mého hraní a konečně se pustím do DLC.
 |
| Braveland Wizard |
Dohrál jsem ještě neoficiální rozšíření pro Witchaven II - Horror Back od Lothara. Jde o deset levelů a výsledný dojem se překvapivě od základní hry dost liší. Platí pouze vyšší obtížnost na začátku, chce to trochu výbavy a zkušeností. Zásadní rozdíl je v designu levelů. Velmi příjemná je absence pastí, v podstatě nehrozí instantní smrt, maximálně pád do lávy při nějakém skákání. Tempo hry a postup je díky tomu o dost vyšší. Samotná struktura je velmi prostá a lineární. Sice často narazíte na rozcestí nebo místnost s více východy, ale funkční je téměř vždy jen jeden a slepá ulička má maximálně pár metrů. To by nemuselo vadit, alespoň si lze užít svižnou akci odlišnou od opatrného postupu v originálu. Bohužel to platí i pro vzhled prostředí. Jde o prázdné (a dost rozlehlé) chodby a místnosti bez většího množství dekorací. Mírně se to zlepší v druhé polovině, je poznat postupné zlepšování autorových dovedností. Díky těmto prvkům je průchod celkem rychlý a po dosažení maximální úrovně postavy i bez problémový. Poslední tři levely jsem doslova proběhl s dostatkem kouzel, lektvarů a očarovanými zbraněmi. Ale už kvůli té jinakosti má smysl si toto jediné rozšíření série Witchaven zahrát, za ty zhruba tři hodinky to stojí.
Navázal jsem ještě na tři roky staré dohrání tahové strategie Braveland a to čarodějnickým pokračováním Braveland Wizard. Hra je inspirována souboji třeba v Heroes of Might and Magic. S vlastní postavou postupujete po mapě na připravená políčka, která obsahují nejčastěji právě souboj, občas nové jednotky nebo obchod. To je v podstatě vše, cílem je projít sérií bojů ke zdárnému konci, žádná správa města ani obsazování zdrojů. Jde o ideální strategii na kratší herní sezení. Wizard působí totožně s prvním dílem, pouze zasazení je odlišné. Po hodině a půl jsem odhadem ve třetině hry, obtížnost pomalu roste a díky několika opakovatelným soubojům zvětšuji armádu a kupuji lepší vybavení. Existují i verze pro mobilní telefony, kde by také mohlo jít o příjemné rozptýlení třeba na cestách.
Nějakou dobu jsem také nepsal o čtení. Po několika titulech z Warhammeru 40 000 padla volba na Vetřelce, konkrétně knihu Chladná výheň od Alexe Whitea. Jsem kousek za polovinou a samotní xenomorfové hrají spíše podpůrnou úlohu. Je to trochu jiný pohled na tento vesmír a vůbec to není na škodu. Řekl bych pro fanoušky dobré, ale začínat zrovna touto knihou bych nedoporučil.
zdroj: databazeknih.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat