Hraní her je pro mě odjakživa neodmyslitelně spjato se čtením knih a sledováním filmů. Řada her vychází nebo se alespoň inspiruje nějakou knihou a naopak se herní příběhy přenášejí i do dalších medií. Osobně často sáhnu po nějaké knize která se hodí k aktuálně hranému titulu nebo naopak mě třeba film přivede ke hře. No a za první čtvrtletí tohoto roku jde už o slušný seznam a zdaleka ne o všem jsem se na blogu zatím zmiňoval.
zdroj: databazeknih.cz |
Začneme u knih. Jednou z prvních letošních her byla adventura Bad Mojo, která jako by z oka vypadla Kafkově Proměně. Ani jedno sice nehodnotím nejvýše, ale díla se báječně doplňují. Knih a komiksů ze světa Warcraftu je hodně, ale letos jsem zatím četl pouze první díl "cestopisné" série World of Warcraft: Putování Azerothem s podtitulem Východní království. Kniha sice neobsahuje moc unikátních informací, ale je krásně zpracovaná a vtipně napsaná jako opravdové zápisy jedné z postav hry.
zdroj: databazeknih.cz |
Kombinovaný zážitek mám ze světa Sword Art Online. Od velmi čtivého románu Aincrad 1, přes dvě návštěvy kina, po rozehrání Sword Art Online Re: Hollow Fragment. Rozhodně mohu doporučit knihu, ta podle mě nadchne každého RPG hráče, ale i oba filmy Sword Art Online: Progressive stojí za shlédnutí. S hrou je to složitější, jde o jakési offline MMORPG a hraní je tak dost specifické, zatím se hře věnuji spíše příležitostně.
zdroj: databazeknih.cz |
Letos jsem také navázal na loni objevený žánr LitRPG a to hned třemi sériemi. Dočtený mám sci-fi Galaktogon a končím s fantasy Temný bylinkář. Také fantasy Mirror World ještě není dokončen. O všech třech sériích platí totéž, co o dříve přečtených sériích žánru. Knihy jsou velmi čtivé a pěkně zachycují atmosféru MMORPG typu WoW nebo Ultima Online. Většina herní literatury nejsou nijak hodnotná díla a to platí i zde. Hlavní příběhy jsou klasiky aneb jak začátečník s neuvěřitelným štěstím uspěje a vynikne, ale čtou se opravdu dobře a doporučuji v podstatě cokoliv vyzkoušet. Důležité při výběru je hlavně zasazení. Na knihách je nejlepší atmosféra, která se autorům daří přenášet z monitorů na stránky.
zdroj: databazeknih.cz |
Mass Effect Andromeda: Vzpoura na Nexu je průměrné sci-fi a v sérii zatím nepokračuji. Zklamání přinesl i Ready Player Two. Na vině budou sice hlavně vysoká očekávání po skvělém prvním dílu, ale po slabším první třetině se naštěstí i dvojka rozjede. Nevýhodou druhého dílu je také méně prostředí, která se trefila do mého vkusu, ale to bude mít každý jinak.
zdroj: databazeknih.cz |
V přípravě na vydání první hry podle díla Stanislawa Lema jsem přečetl stejnojmennou knihu Nepřemožitelný. Mám tyto stará sci-fi rád i pro jejich unikátní prostředí a techniku a podle demoverze hra vystihne atmosféru a stylizaci pěkně. Poslední, zatím rozečtenou knihou, je Invaze od Miloše Hubáčka. Po skvělých knihách z Pacifiku očekávám stejně kvalitní a zajímavou četbu, která se perfektně hodí k rozehranému Close Combatu.
zdroj: databazeknih.cz |
Tím opouštíme knihy a přesuneme se nejprve na televizní obrazovky. Seriál The Last of Us asi není třeba nijak představovat. Jeho vysílání se navíc krásně hodilo před vydání PC verze prvního dílu, takže jsem před hraním mohl nasát atmosféru post-apo světa. Seriál není špatný a funguje i jako převyprávění příběhu hry, ačkoliv odlišností je dost. Postavy na mě ale působí sympatičtěji ve hře, na druhou stranu svět je zpracován skvěle. V každém případě jde o jeden z povedenějších projektů podle her.
zdroj: kinobox.cz |
Trochu slabší, ale stále dobrý je i seriál Halo. Ani k tomuto univerzu nemám velký vztah, ale znám ho rozhodně více než Last of Us před sledováním. Řada rozporů s herním zpracováním se dá akceptovat s ohledem na specifika odlišných medií. Pochválit mohu hlavní příběh, herecké výkony i zpracování prostředí. Naopak nová nesouvisející linka spíše jen zabírá prostor. I díky seriálu jsem se aktuálně k herní sérii vrátil, takže účel asi plní.
zdroj: kinobox.cz |
Žádné komentáře:
Okomentovat