Návštěva Muzea her Cibien's Corner

Po mnoha letech plánování jsem se konečně dostal k návštěvě Muzea her, které mám vzdálené asi 25 minut autem. Nevím proč to trvalo tak dlouho, vždy se prostě něco semlelo a zajít tam jen na hodinku nebo dvě by byla škoda. Příští návštěva snad nebude vzdálena několik let. Muzeum po přestěhování sídlí v obchodním centru Šestka, což zajišťuje dobrý přístup a dostatek parkovacích míst zdarma. Po zaplacení vstupného dostanete klasický papírový náramek, který opravňuje k libovolnému vcházení a vycházení. To je vzhledem k nepřítomnosti toalet nutnost. Dorazili jsme pár minut po otevření a kromě nás byla přítomna ještě jedna dvojce. Bohužel po pár minutách dorazila skupina asi 20 dětí, naštěstí jejich doprovod udržoval celkem klid. Muzeum má dvě patra a dolní je věnováno výhradně automatům. Na rozdíl od Arcade her se zaměřuje spíše na novější kousky, často něčím unikátní a samozřejmě pár nezbytných klasik. 

Po prvotní obhlídce jsme začali u legendární horizontální střílečky Dariusburst: Another Chronicle EX. Hrát je možné až ve čtyřech, ale jako u ostatních jsme hráli dva. Automat je naprosto skvělý, obrovská obrazovka má na šířku skoro 2 metry a je složena ze dvou částí. Přechod sice je viditelný, ale zážitek to neruší. Pro představu úrovně grafiky jde o zařízení z roku 2011. Obtížnost je vysoká, ale ve čtyřech musí jít o perfektní i když chaotický zážitek. Pochválit musím i zvuky, výbuchy dokonce rozvibrují sedačku. Automat je jako mnoho dalších unikátů pouze v japonštině, ale zde to není moc problém.

Dalším zajímavým automatem je House of the Dead, zde konkrétně druhý a čtvrtý díl. Původně jsem se chtěl věnovat pouze čtyřce, ale dvojka je zde v Super Deluxe provedení - uzavřený kabinet se sedačkami, větší obrazovkou a prostorovým zvukem. Je to znatelně lepší než na klasickém kabinetu nebo doma a z krátkého vyzkoušení se nakonec vyklubal kompletní průchod. Čtvrtý díl jsem hrál poprvé, pochází z roku 2005 a pokrok je opravdu znatelný. Hrám na světelnou pistoli se určitě budu do budoucna více věnovat.

Na a když už jsme u toho, nesmíte při návštěvě určitě minout Metal Gear Arcade. Automat je bohužel pouze pro jednoho hráče, ale je připraven na propojení s dalšími. U sedačky je dokonce mikrofon pro hlasovou komunikaci. Jinak jde o pokročilý automat z roku 2010 s 3D obrazovkou - brýle jsou součástí. Střílí se standardně puškou, ale na ovládání rozhlížení lze použít i hlavu. Nastartování v japonštině je trochu problematické, ale stojí za to se tím chvíli prokousávat. 

Podobně, japonština a pohlcující zážitek, jsou na tom i následující dva automaty. Mobil Suite Gundam POD je takové obrovské vajíčko ve kterém se úplně uzavřete. Obraz je promítán na celou přední stranu, do oblouku, takže zabírá velkou část zorného pole. Vypadá to skvěle, což platí i pro ozvučení. Ovládáte velkého mecha při boji v arénách 4 na 4, s boty nebo s hráči při propojení více automatů. Starwing Paradox je obří automat s pohyblivou sedačkou, kvůli které má omezení na 100kg, takže jsem si málem nezahrál. Grafika má famózní, automat je z roku 2018 a je to vidět. Opět ovládáte mecha, tentokrát často i létáte, což je na pohyblivé sedačce super. Kromě řídících pák a pedálů slouží k podrobnějšímu ovládání i dotykový displej po straně sedačky, ale zážitek je opět trochu nižší kvůli japonštině. Původně je také navržen na online provoz i propojení s mobilem pro uchování hráčského profilu, ale to je dnes již nefunkční. Přesto jsou oba automaty unikátní zážitek a návštěva stojí za to už kvůli nim. 

 

Poslední co zmíním podrobněji je automat Castlevania Arcade z roku 2009. Jde opět o velké, částečně uzavřené, zařízení s 3D hrou z vlastního pohledu. Slavný bič se ovládá pomocí pohybových ovladačů podobných PS Move. Hra je pro dva hráče a v rámci série jde o jedinečnou záležitost.

Castlevania Arcade

Fanoušky Nintenda potěší i automat s Mario Kart Arcade GP, arkádová verze těchto legendárních závodů. Zajímavých kousků by se našlo více, ale ty jsme zkoušeli spíše krátce - Mortal Kombat, Sega Rally, Manx TT Superbike, F355 Challenge nebo Time Crisis. Při dalších návštěvách je určitě co hrát a navíc se nabídka občas mění. Rád bych také vyzkoušel Star Wars POD, který byl zrovna mimo provoz. Potěší i pár pinballů.

Tak a vzhůru do druhého patra. To je zaměřené především na herní konzole a počítače. I zde se ale najde pár automatů, především univerzálních kabinetů. Déle jsem se věnoval pouze arkádě Aliens z roku 1990. Jde o klasiku, ovládáte Ripleyovou během událostí stejnojmenného filmu, které jsou ale trochu upraveny. Legendární scény nechybí, ale nejde o nic výjimečného. 

Konzole jsou nejčastěji umístěné v originálních prodejních stojanech a jsou zastoupeny snad všechny významné. Ty nejběžnější jsou zde vícekrát s různými hrami, ale většinu z nich mám doma, takže jsme si prohlédli spíše pěkné provedení samotné prezentace. Přesto se najde pár kousků které nejsou tak běžné a chvíli jsme na nich hráli. Takový Wolfenstein 3D na Atari Jaguar je něco a Magnavox Odyssey se moc často nevídá. NES je sice běžná konzole, ale stojan s možností volby hry jako na jukeboxu je pěkná zajímavost. Konkrétně jde o model M82. Za zmínku ještě stojí Nintendo GameCube vybavené bubny na ovládání Donkey Konga: Jungle Beat.

Vectrex

Konzole a automaty sice zabírají větší část patra, ale za pozornost stojí i skupina stolů s asi čtrnácti počítači. Mimo různých verzí klasických PC s DOSem a Windows najdete i Atari ST, Commodore 64 nebo Amigu. Mezi nimi se ještě krčí nenápadná malá, ale zajímavá konzole Vectrex. Ta stojí za prohlédnutí především kvůli unikátní vektorové obrazovce, hry jsou sice jednoduché a černobílé (barva se získá folií na obrazovku), ale naprosto hladké. Hrál jsem variaci na Asteroids, Mine Storm, a je to opravdu dost jiné než ostatní osmibitové konzole. Na počítačích je předinstalována řada her, jejich výběr asi nepřekvapí a nechybí snad žádná legenda dané doby. Pěkně udělané je menu na DOSových počítačích, kde si i příkazů neznalý člověk rychle vybere žádanou hru.

 

Muzejní část je zastoupena několika vitrínami s herními krabicemi(pár opravdu pěkných kousků) nebo třeba Game&Watch. U konzolí je pár krátkých popisků a k dispozici je i dotyková obrazovka s několika informacemi. Upřímně jsem čekal tyto věci zpracované lépe a podrobněji. Více informací a nějaké podrobnější texty, například i o hrách nebo automatech, by byly moc fajn. Takhle jde spíše o hernu než o muzeum.

  

Celkově jsem z návštěvy nadšen, prostory působí příjemným dojmem, většina věcí krásně funguje a je v dobrém stavu. Je vidět, že se o muzeum starají pečlivě. Jde o skvělé místo pro zahrání si unikátních věcí i klasik na které vzpomínáte. Pokud se ale chcete o zařízeních nebo hrách něco dozvědět, musíte bohužel jinam. Osobně určitě naplánuji další návštěvu a jsem zvědav i na pobočku v Plzni, kde jsou k dispozici jiná zařízení.

Atari 2600

Magnavox Odysey