V uplynulém týdnu jsem nějak neměl náladu na RPG, takže přišlo na řadu několik menších věcí. Především mě potěšilo dohrání atmosférické plošinovky GRIS. Hra má opravdu kouzelnou grafiku i hudbu a celkově je její hraní velmi intenzivní a příjemný zážitek. Komentář zde.
 |
| GRIS |
Na měsíc březen byl zvolen první díl už celkem rozsáhlé série Community Chest. Čeká nás opět 32 levelů pro Doom II od mnoha různých tvůrců. Pro DWmegawad klub jde o jakýsi návrat ke kořenům, protože v roce 2012 se hrál Community Chest 4 jako druhý klubový megawad. Pokud jste první díl již hráli, doporučuji tedy návrat ke čtvrtému.
Už nějakou dobu si pohrávám s myšlenkou návratu k některým z klasických her pro Atari 2600. Řada z nich je ale v podstatě nekonečná a často jde o zisk co největšího počtu bodů. Dnes problematická firma Activision byla ve svých začátcích pokroková nejen uváděním autorů u her (na rozdíl od Atari), ale provozovala i zajímavou sběratelskou aktivitu. K řadě svých her vytvořila látkové nášivky, které zasílala hráčům po dosažení určitého herního výsledku. Stačilo tak dosáhnou daného počtu bodů nebo určitého času, vyfotit televizní obrazovku a důkaz poslat do Activisionu. Zpět se vrátila nášivka a gratulační dopis.
Hlavní náplní uplynulého týdne bylo hraní druhého dílu Dungeon Mastera. Nebudu chodit kolem horké kaše, hra je to opravdu výtečná. Posun v grafice, možnost dvou zbraní a obchodování jsou příjemná zlepšení. Bohužel komplikovanější přístup ke kouzlení, někdy až moc rychlý respawn nepřátel a nevyvážená obtížnost ke konci hry zážitek trochu kazí. Zachována zůstala především skvělá atmosféra, nápadité lokace a systém skládání kouzel. Také výcvik postav zůstal zachován, bohužel import z prvního dílu není možný. Oba díly Dungeon Mastera musím doporučit všem fanouškům žánru, jde opravdu o zásadní tituly. Komentář zde.
 |
| Dungeon Master II |
Po týdenní pauze způsobené téměř absencí hraní je toho tentokrát celkem dost. Především jsem dohrál Final Fanatsy VII Remake, tedy prošel jsem všemi kapitolami na normální obtížnost. To ale není zdaleka vše. Odemkla se nejen obtížnost hard, ale i další obsah v podobě nových soubojů. Hra také vybízí ke kompletaci různých sběratelských předmětů. Motivací k dalšímu hraní je také levelování postav a materií, hra dokonce na hard výrazně násobí získané zkušenosti. U postav je to skoro zbytečné, už po normálu jsem měl level 43 a na maximum (50) jsem tak dosáhl ve třetí kapitole. Ale vylepšit všechny materie přece jen potrvá déle. Zatím tedy hraji plynulé dál a poté mě čeká DLC s Yuffie. Pokud by mě opakování přestalo bavit, tak se do něj pustím dříve a kompletaci odložím.
 |
| Quake: Underdark Overbright |
Během víkendu jsem pokračoval v hraní Final Fantasy VII Remaku a aktuálně jsem v kapitole 15. Dle postupu děje předpokládám, že se konec blíží. Ve čtrnácté kapitole byla asi největší koncentrace vedlejších aktivit a i řada vedlejších questů byla celkem dlouhá. Většina z nich byla ale zábavná, takže spokojenost. Slumy už mám prolezlé křížem krážem. Oceňuji, že hra upozorní před přechodem dále bez možnosti návratu. Zážitek zatím kazí především výhledy do dálky nebo hloubky, jde o 2D textury které vzhledem k úrovni ostatní grafiky bijí do očí. Když navíc v dálce vidíte dva nehybné vrtulníky, tak to prostě působí špatně. Jinak se ale výborně bavím a mám správnou Final Fantasy náladu.
 |
| Final Fantasy Pixel Remaster |
The Way id Did je řada projektů se zaměřením na poctu originálním dílům. Existuje verze pro Doom II nebo Wolfenstein 3D, ale v únoru byla pro klub vybrána varianta pro první Doom. Zájem o projet byl tak velký, že mimo hlavního vydání vzniklo i několik vedlejších. Nejrozsáhlejší je Doom the Way id Did: The Lost Episodes se šesti epizodami, ale za zmínku stojí i PhobosDeimos Anomaly a No End In Sight. Kdo z vás už wad hrál, klidně zvolte některý z dalších zmiňovaných, vítán je i Wofenstein :-)
